Logopedická prevence

LOGOPEDICKÁ PREVENCE V NAŠÍ MŠ

„PUSINKOVÉ DNY“

V naší MŠ probíhají každý týden tzv. „PUSINKOVÉ DNY“, kdy se věnujeme logopedické prevenci u dětí. Cílem logopedické prevence je předcházet nesprávnému vývoji řeči a odkladu školní docházky z důvodu oslabené řečové úrovně dětí.

V našem vzdělávacím programu nabízíme dětem logopedickou prevenci při všech činnostech, které máme propracovány v ŠVP v blocích témat a podtémat, které vychází z RVP pro předškolní vzdělávání.

Jazyková výchova prolíná veškeré vzdělávací činnosti dětí – krátké logopedické a artikulační chvilky se snažíme zařazovat během každého dne (v umývárně před zrcadlem, před odpočinkem apod.)

Pravidelně však probíhají také již zmíněné „Pusinkové dny“, kterými nás provází motivační logopedická panenka, logopedické karty s „pusinkami“, děti využívají nabídky her a didaktických pomůcek na dechová, motorická a smyslová cvičení, a především zařazujeme kolektivní jazykovou chvilku jako hlavní řízenou činnost.

Přípravná cvičení (probíhají individuálně během ranních činností dětí):

• dechová cvičení – foukání do větrníčků, bublání slámkou, logo foukátka, foukací fotbálek, peříčka, bublifuk, kousky papíru, zrcátko…
• rozvoj grafomotoriky – grafomotorické desky, archy, psaní do písku…
• rozvoj hrubé a jemné motoriky
• rozvoj zrakového vnímání – skládanky, puzzle, kubusy, rozlišování, hledání, třídění…
• rozvoj sluchového vnímání – sluchová pexesa, krabičky, hádanky
• didaktické hry – „Rozhýbej svůj jazýček“, „Procházka“, logopedické kostky a jiné

Kolektivní jazyková chvilka zahrnuje:

• Dechová a fonační cvičení – upevňování správných dechových návyků – nácvik správného vdechu i výdechu, usměrňování výdechového proudu, nácvik měkkého hlasového začátku
• Orofaciální a artikulační cvičení – formou nápodoby procvičujeme motoriku rtů, tváří, jazyka, dolní čelisti, měkkého patra, obličejových svalů; pomocí „pusinek“ - logopedické karty s pusinkami - procvičujeme postavení mluvidel ke konkrétním hláskám (z toho název Pusinkové dny=), procvičování již vyvozených hlásek
• Rytmická cvičení – využíváme říkanky, hry na tělo, spojení s pohybem, vytleskávání a vyťukávání slov, rytmizace řeči
• Další smyslové hry a cvičení

Do těchto jazykových chvilek jsou včleněny všechny děti i ty, které nemají žádnou vadu komunikačních schopností. Činnosti provádíme formou hry a cílem těchto logochvilek je podpora přirozeného rozvoje řeči u dětí, prevence vzniku vad řeči či případné odhalení nesprávného vývoje řeči. NEJEDNÁ SE VŠAK O NÁPRAVU A VYVOZOVÁNÍ HLÁSEK, TO MOHOU PROVÁDĚT POUZE ODBORNÍCI.

Každému dítěti v mateřské škole je průběžně zpracovávána „Individuální diagnostika dítěte“, ve které zaznamenáváme také vývoj a pokroky dítěte v oblasti řeči. Díky odhalení nesprávného vývoje řeči, mohou být rodiče vyzváni ke včasné návštěvě odborníka.

Pokud dítě navštěvuje logopedickou ambulanci, je nutné, aby tuto skutečnost zákonný zástupce dítěte oznámil učitelkám v mateřské škole. Také je vhodné, aby pravidelně seznamoval učitelky s postupem nápravy řeči u logopeda – snáze potom navážeme na logopedickou prevenci.

Jak může rodič sám pomoci svému dítěti?

• Být dobrým řečovým vzorem – mluvit na děti správně
• Číst dětem pohádky, prohlížet si s nimi knihy, popisovat obrázky v knize
• Chodit na procházky a popisovat, co vidíme kolem sebe
• Povídat si o pohádce, kterou jste četli (o čem byla, jak se jmenovaly postavy v pohádce apod.)
• Být trpělivý a čekat až se dítě vyjádří, nemluvit za něj, zopakovat po něm správně, co nám chtělo říct
• SPOLUPRACOVAT S LOGOPEDEM, motivovat dítě k procvičování

Základní zásady logopedické prevence – čeho se vyvarovat:

• Nenutit dítě mluvit výzvami typu: Řekni! Zopakuj!
• Nezesměšňovat dítě opakováním jeho chyb­ných výpovědí.
• Netrestat, nekritizovat a neupozorňovat dítě, že mluví špatně.
• Neopravovat ho, nevracet se, aby něco vyslovilo, zopakovalo, zodpovědělo správně.
• Nepřerušovat dítě při mluvení.
• Nevyčítat dítěti, že málo a špatně mluví.
• Nenutit dítě mechanicky opakovat předříká­vaná slova bez pochopení jejich obsahu.
• Nenutit dítě k řečovým projevům před cizími lidmi nebo při veřejném vystoupení, pokud samo nechce.
• Nevystavovat dítě komunikačním situacím, v nichž by selhalo nebo se cítilo neúspěšné.
• Nepodceňovat ani nepřeceňovat komuni­kační schopnosti dítěte.
• Nestresovat dítě nedostatkem času, netrpělivostí.
• Nezapojovat dítě do činností, které v něm vy­volávají strach a úzkost.
• Nevyvozovat u dítěte správnou výslov­nost narušené hlásky — to je v kompetenci logopeda.